Květiny a knihy jsou pro mnoho lidí právě tak nezbytné jako denní chléb.
Honoré de Balzac

Neviditelné pouto

8. září 2011 v 16:08 | J.
Mezi mnou a mými sourozenci je speciální pouto. Takové nepřekonatelné, nevím, jestli ho mají všichni, ale myslím si to. I když se se ségrou vidím tak jednou za rok, stejně jsme si blízké, jako bychom se vídaly každý den. Je to zlváštní. Taky to mezi s sebou máte?? Prostě i když je nevidím, stejně vím, podle toho, jak píšou na facebooku nebo telefonují, jak se cítí. Jestli se cítí mizerně, nebo jestli se stalo něco skvělého. Prostě to poznám.

Ale vždycky to takhle taky nebylo. Když jsme byli malí, ty věčné hádky mezi námi neměly konce. Kousání, škrábání, tahání za vlasy. Bylo toho spousta. Postupem času se to změnilo na nadávání a nemluvnost. S bráchou jsem jednou nemluvila 4 měsíce. Do teď mě to moc mrzí. Za tu dobu jsme toho mohli tolik prožít. Ale když jsme se usmířili, nikdy jsme se tolik nepohádali - už nikdy. Ceníme si sami sebe :)

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Rozka Rozka | E-mail | Web | 8. září 2011 v 16:13 | Reagovat

krásně napsaný článek.
Myslím,že to není určitě u všech a to, že máte !tzv, pouto, je krásný! :)
Sourozenská láska je úžasná

2 Angel Angel | Web | 8. září 2011 v 16:24 | Reagovat

mezi sourozenci je speciální pouto, které jinde není.. miluju svého brášku a byl tu pro mě vždycky, když jsem ho potřebovala..

3 Lukky Lukky | Web | 8. září 2011 v 18:49 | Reagovat

Veľmi pekný článok :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
LAYOUT BY: GORMAL
PICTURES BY: JAREK KUBICKI