Květiny a knihy jsou pro mnoho lidí právě tak nezbytné jako denní chléb.
Honoré de Balzac

Bonjour Paris, Au revoir Paris!

11. května 2012 v 20:39 | J.
O krásná Paříži, konečně se mi splnil sen. 12 let o Tobě sním, a teď, konečně se mi to podařilo. A jsi vážně překrásná. Lepší město jsem nikdy neviděla. A že jsem jich navštívila nemálo.

Tak a teď, abych to vysvětlila. Minulý týden se mi splnil můj odvěký sen. Navštívit Paříž. Krásných (krátkých) pět dní. I přes to, že počasí nám zrovna nevyšlo, musím uznat, že lepší už to být nemohlo. Eiffelovka. Sacre Coeur. Versailles. Montmartre.
Jednou se tam přestěhuju. Můj nový sen. Sice francouzsky neumím ani slovo, ale do té doby to zvládnu.

První den, hned asi o půl osmé ráno, ještě rozespalí a unavení z celonoční jízdy autobusem, jsme zastavili před Ní. Kolem liduprázdno, jak jen asi tak brzy může být. Pan průvodce k nám prohodil pár zajímavostí a pak nás nechal svému osudu. Stoupli jsme se tedy do už pomalu se formulující fronty a čekali do půl desáté (!) na otevření pokladny. Zima byla příšerná, ale stálo to za to. Když jsme vycházeli po schodech nahoru, rychle jsme se zahřáli a výhled z druhého patra? Naprosto dokonalý. Viděla jsem vše, co jsem chtěla.
Po téhle zkušenosti a pár dalších procházkách, jsme se nechali večer dovézt do hotelu, naproto vyčerpaní a kolem desáté usnuli.

Druhý den hned ráno nás autobus dovezl do Versailles. Snad každý druhý autobus tu byl z Česka - neuvěřitelné! Ale ty zahrady byly taky k neuvěření. Spousta fontán, soch a potom, když začala hrát hudba a fontány stříkaly do rytmu - páni! Husí kůži z hudby už jsem dlouho neměla :). Odpoledne proběhlo další prošlapávání bot po Paříži a speciálně po Montmartru. Sacre Coeur se spoustu lidí, a černošských "zlodějíčků", kteří se vám snažili vnutit svoje výrobky za nehorázné ceny. I to k tomu ale patří.

Poslední den nás čekala snad ta nejhorší a jediná špatná část. Ani jsme nevěděli, že to bude takhle šílené. Louvre. Skoro 6 hodin úmorného chození jeho širokými chodbami mezi spoustou obrazů, které jsem ani neznala. Neříkám, že jsem úplný laik na umělecká díla, ale tohle už vážně bylo moc. Antické sochy byly moc hezké, to mám ráda. O Řecko a Řím jsem se vždycky zajímala, ale obrazy, které mají pořád stejný námět prostě nejsou mou parketou.
A ta fronta u miniobrázku Mony Lisy? Šílená! Jednoduše šílená! A když jsem hledala i DaVinciho další díla, nenašla jsem je.

To je ale jedno, i tak to byl nejlepší výlet, jaký jsme kdy zažila. Paříž zůstane mou jedničkou navždy.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 my-world-with-zac my-world-with-zac | Web | 11. května 2012 v 20:46 | Reagovat

Ahoj se svým blogem teprve začínám a sem vděčná za každou návštěvu koukneš na něj prosím :) předem dík

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
LAYOUT BY: GORMAL
PICTURES BY: JAREK KUBICKI